Zlato – jistota pro neklidné časy

Tvoří zlato ve vašem portfoliu hlavní chod, nebo s ním šetříte jako se šafránem?

Zlato se v investičním světě drží už stovky let. Ne proto, že by poráželo trh, ale protože v portfoliu hraje jinou roli než akcie či dluhopisy. Pomáhá tlumit výkyvy, rozkládá riziko a v nejistých dobách se chová jinak než většina ostatních aktiv. Menší podíl zlata proto dokáže portfoliu dodat stabilitu a funguje jako pojistka pro horší časy.

Proč se zlato chová jinak než ostatní investice?

Když akcie klesají, zlato obvykle drží hodnotu lépe, někdy dokonce roste. Jeho chování navíc ovlivňují reálné úrokové sazby, tedy rozdíl mezi inflací
a úroky. Když jsou sazby nízké nebo záporné, držet zlato dává větší smysl, protože peníze na účtu ztrácejí hodnotu rychleji. V obdobích inflace, geopolitického napětí nebo poklesu sazeb pak zájem o zlato roste a jeho cena má tendenci posilovat.

Kdo zlato nakupuje

Nejsou to jen drobní investoři. Velmi aktivní jsou i centrální banky, které v posledních letech výrazně zvyšují své zásoby. Důvodem je snaha rozložit rizika a nebýt závislý jen na jedné měně. Tyto nákupy vytvářejí stabilní poptávku, která dlouhodobě zlatu pomáhá držet hodnotu.

Rok 2024 byl z hlediska celkové poptávky rekordní a nákupní zájem bank pokračoval i v roce 2025 (jen v 1. čtvrtletí přibyly stovky tun). Tato oficiální poptávka dlouhodobě podpírá trh a zvyšuje pravděpodobnost, že zlato nezmizí z investičních map.

Jak přesně zlato stabilizuje:

• tlumení volatility – nízká korelace s akciemi, menší kolísání portfolia,
• krizový polštář – v obdobích stresu se často drží lépe než akcie, brzdí propady,
• měnový efekt – obchoduje se v USD, při oslabení domácí měny část ztrát kompenzuje.

Kolik zlata dává smysl?

Ve skutečnosti stačí málo. Odborníci se shodují, že ideální podíl se pohybuje okolo 5 až 10 procent portfolia. Vyšší podíl zvyšuje „pojistný efekt“, ale také snižuje dlouhodobý výnosový potenciál (zlato samo negeneruje na cash‑flow). Důležité je také pravidelné rebalancování. Když zlato stoupne nad cílový podíl, je potřeba část prodat a zisky přesunout jinam, a naopak.

Zlato můžete vlastnit několika způsoby:

Fyzické zlato (mince/slitky): jistota v ruce, ale musíte řešit úschovu a pojištění. Navíc je tu spread, což je rozdíl mezi cenou, za kterou koupíte, a cenou, 

za kterou prodejce vykoupí zpět. Ten je u fyzického zlata větší než u burzovních produktů.

ETF/ETC na cenu zlata: obchodují se na burze jako akcie, jsou levné a likvidní. U ETC je dobré pohlídat právní strukturu, protože jde často o dluhopis emitenta, ne o oddělený fond.

Akcie těžařů: jejich hodnota často roste rychleji než cena zlata, když jde cena nahoru, ale zároveň nesou firemní rizika a silněji kopírují akciový trh.

Deriváty (futures/opce): složitější nástroje. Fungují s pákou (půjčíte si „víc síly“, než kolik máte vlastního kapitálu, takže i malý pohyb ceny může znamenat velký zisk nebo velkou ztrátu). Při obchodování potřebujete tzv. margin neboli jistinu, kterou skládáte jako zálohu. Pokud jde obchod proti vám, broker může chtít margin doplnit nebo pozici zavře.

Mýty vs. realita

O zlatu koluje řada mýtů. Neplatí, že vždy roste, když akcie padají. To se děje hlavně v opravdu krizových časech. Ani jako ochrana před inflací nefunguje stoprocentně, protože krátkodobě záleží i na úrokových sazbách a síle dolaru. A nakonec, nemusíte mít fyzické zlato, abyste z něj těžili. Moderní burzovní nástroje, jako ETF nebo ETC, často nabízejí jednodušší a levnější cestu.

Co si z toho odnést

Zlato není kouzelná hůlka. Jako stabilizátor ale funguje překvapivě spolehlivě, právě díky odlišnému chování od akcií a díky tomu, že ho ve velkém nakupují i instituce, které definují dlouhodobé trendy, například centrální banky. Pokud hledáte jednoduchý způsob, jak portfoliu dodat trochu více klidu, má smysl uvažovat o malé, disciplinovaně rebalancované zlaté složce a držet se svého plánu bez ohledu na titulky dne.