Markowitzova teorie portfolia: proč diverzifikace není luxus?

Většina lidí nezačne investovat proto, že miluje grafy, tabulky a ekonomické teorie. Investování začne spíše jednoduchou obavou: co když vsadím na špatnou kartu? Právě na tuto otázku odpověděl Harry Markowitz už v 50. letech minulého století. Ukázal, že rozumné investování nestojí na hledání jedné dokonalé investice, ale na promyšlené skladbě celku. Důležité totiž není jen to, co v portfoliu máte, ale také to, jak spolu jeho jednotlivé části souvisí.

Investování není soutěž o jednu konkrétní nejlepší volbu

Když se mluví o investování, pozornost často přitahují jednotlivé příběhy:

akcie, která prudce vyrostla,
fond, který překonal trh,
komodita, která zrovna zažívá silné období.

Jenže právě soustředění na jednotlivé investice může být zavádějící. Americký ekonom Harry Markowitz přišel s myšlenkou, která dnes zní skoro samozřejmě, ale ve své době znamenala zásadní změnu:

INVESTOR BY SE NEMĚL DÍVAT NA KAŽDOU INVESTICI IZOLOVANĚ, ALE MĚL BY SLEDOVAT CELÉ PORTFOLIO.

Své závěry Markowitz poprvé představil v roce 1952 v článku Portfolio Selection v časopise Journal of Finance. Později se jeho práce stala jedním ze základů moderní teorie kapitálového trhu a v roce 1990 za ni získal ocenění Švédské říšské banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela. Podstata jeho přístupu je přitom jednoduchá: nejde jen o to, kolik může investice vydělat, stejně důležité je, jaké riziko s sebou nese a jak se chová vedle ostatních investic v portfoliu.

Proč nestačí mít „dobré“ investice

Představme si portfolio složené z několika na první pohled kvalitních aktiv. Každé z nich může dávat smysl samo o sobě. Problém nastane ve chvíli, kdy se všechna chovají podobně. Pokud při poklesu trhu padají stejným směrem a podobnou rychlostí, investor sice vlastní více položek, ale skutečná diverzifikace je slabá.

Markowitz ukázal, že riziko portfolia není jen součet rizik jednotlivých investic. Velkou roli hraje jejich vzájemný vztah, tedy korelace.

Pokud se dvě investice pohybují velmi podobně, jedna druhou v portfoliu příliš nevyvažuje. Pokud se ale jejich vývoj liší, mohou společně přispívat ke stabilnějšímu výsledku.

Právě tady leží hlavní smysl diverzifikace. Nejde o náhodné nakupování mnoha různých produktů, ale o promyšlené skládání takových částí, které se za různých okolností nechovají úplně stejně.

Efektivní hranice a poměr rizika a výnosu

Jedním z nejznámějších pojmů Markowitzovy teorie je takzvaná efektivní hranice. Zjednodušeně označuje takové kombinace investic, které dávají nejlepší poměr mezi očekávaným výnosem a rizikem. Investor si může představit mnoho možných portfolií: některá jsou rizikovější, jiná opatrnější, některá při stejné míře rizika nabízejí lepší očekávaný výnos než jiná. A právě ta efektivnější leží na pomyslné hranici, kde už za dané riziko nelze získat lepší očekávaný výsledek – nebo naopak při daném výnosu nelze riziko dále snížit.

V praxi to neznamená, že existuje jedno univerzálně správné portfolio pro všechny.

Každý investor má:

jiný časový horizont,
jinou toleranci k výkyvům,
jiný důvod, proč investuje.

Markowitzova teorie ale pomáhá položit správnou otázku „Odpovídá riziko, které podstupuji, tomu, co od portfolia očekávám?“

Dnes je diverzifikace dostupnější než dřív

V době, kdy Markowitz své myšlenky formuloval, bylo budování širokého portfolia pro běžného investora mnohem složitější. Vyžadovalo více kapitálu, více znalostí a často i vyšší náklady.

Dnes je situace jiná. Soukromí investoři mají k dispozici:

širokou nabídku fondů,
ETF,
dluhopisů,
komoditních nástrojů,
dalších investičních produktů.

Díky nim lze portfolio rozložit mezi různé regiony, odvětví nebo třídy aktiv i s relativně menším kapitálem.

To ale neznamená, že diverzifikace vznikne automaticky. Investor může vlastnit několik různých produktů, a přesto být vystaven velmi podobnému riziku. Typickým příkladem může být více fondů zaměřených na stejné trhy, stejné sektory nebo podobné typy firem. Navenek portfolio působí pestře, ale uvnitř se může opakovat stále stejný příběh. Proto má smysl sledovat nejen počet položek v portfoliu, ale i jejich skutečnou funkci.

Jakou roli může hrát zlato

Vedle akcií, dluhopisů nebo fondů se v diverzifikovaném portfoliu může objevit také zlato. Ne proto, že by mělo nahradit ostatní investice, ale proto, že se často chová odlišně než tradiční finanční aktiva.

Zlato nevytváří úrok ani dividendu. Jeho role je jiná – v portfoliu může fungovat jako složka, která na některé tržní situace reaguje jiným způsobem než akcie nebo dluhopisy. Právě tato odlišnost je z pohledu diverzifikace důležitá.

U fyzického investičního zlata navíc investor nevlastní pouze finanční instrument navázaný na cenu kovu, ale konkrétní hmotné aktivum. I to je důvod, proč někteří investoři zlato vnímají jako doplněk k běžným finančním nástrojům. Ne jako protagonistu celého portfolia, ale jako jednu z jeho samostatných vrstev. Důležité je přitom zůstat realistický. Zlato také kolísá v ceně a jeho vhodný podíl v portfoliu závisí na cílech, horizontu i celkové finanční situaci investora.

Co si z Markowitzovy teorie vzít?

Markowitzova teorie portfolia nemusí být jen akademický koncept pro finanční profesionály. Pro běžného investora z ní vyplývá několik velmi praktických závěrů:

Nedívejte se na investice izolovaně – důležité není jen to, jak se chová jedna konkrétní investice, ale jak zapadá do celého portfolia.
Více položek automaticky neznamená lepší diverzifikaci – pokud se všechny investice chovají podobně, mohou v době tržních výkyvů klesat současně.
Riziko nelze úplně odstranit, ale lze s ním lépe pracovat – smyslem diverzifikace není slíbit jistotu, ale snížit závislost portfolia na jednom typu aktiva nebo jednom scénáři.
Různé složky portfolia mají mít různou roli – akcie mohou být zaměřené na růst, dluhopisy na stabilnější výnosovou složku a zlato může fungovat jako doplněk, který se často chová jinak než tradiční finanční aktiva.
Diverzifikace dnes není jen pro velké investory – díky moderním investičním nástrojům si ji může postupně budovat i běžný investor podle svých možností, cílů a časového horizontu.

Zlato v takovém přístupu nemusí být odpovědí na všechno. Může ale být jedním z nástrojů, jak portfolio postavit o něco pevněji a méně jednostranně.

Pokud uvažujete o investování do zlata, nabízíme širokou škálu produktů.

Zdroj: pro aurum