Magický trojúhelník investování: proč nelze mít vysoký výnos, nízké riziko a likviditu zároveň

Vysoký výnos, minimální riziko a peníze dostupné kdykoliv. Tak by vypadala ideální investice, kdyby ovšem existovala. Ve skutečnosti je investování vždy hledáním rovnováhy mezi tím, kolik chceme získat, jakou nejistotu jsme ochotni přijmout a kdy budeme své peníze znovu potřebovat. Právě tento vztah popisuje magický trojúhelník investování.

Tři vrcholy investičního trojúhelníku

Magický trojúhelník tvoří tři základní vlastnosti investice:

• výnos vyjadřuje, co může investice přinést, například růst ceny, úrok, dividendu nebo příjem z pronájmu,
• riziko představuje nejistotu výsledku, která zahrnuje možnost ztráty, kolísání hodnoty i nutnost prodat investici v nevhodnou chvíli,
• likvidita ukazuje, jak rychle a snadno lze investici proměnit zpět na peníze.

Likvidita přitom není totéž co bezpečnost. Akcie nebo burzovně obchodovaný fond lze většinou prodat rychle, ale jejich cena může být právě v danou chvíli nižší než při nákupu. Nemovitost může mít stabilnější hodnotu, její prodej však zpravidla trvá déle.

Podstata trojúhelníku je jednoduchá: čím více požadujeme od jednoho vrcholu, tím častěji musíme ustoupit u některého z ostatních.

Každá výhoda má svou cenu

Vyšší očekávaný výnos bývá spojený s větší nejistotou. Akcie mohou dlouhodobě růst, krátkodobě ale výrazně kolísají. Peníze na spořicím účtu jsou snadno dostupné a jejich nominální hodnota běžně neklesá, výnos však nemusí překonat inflaci. Nemovitost může přinášet příjem z pronájmu, vyžaduje ale vyšší kapitál a nelze ji obvykle rychle prodat. To neznamená, že je některá z těchto možností sama o sobě lepší. Záleží na tom, k čemu mají peníze sloužit.

Rezerva na nečekané výdaje by měla být především dostupná a neměla by podléhat výrazným výkyvům. U peněz určených na dlouhodobé cíle lze naopak přijmout větší kolísání, protože investor má více času na překonání nepříznivého období.

Proč má smysl investice kombinovat

Jedna investice nemusí zvládnout všechno. Různé části majetku mohou plnit různé úkoly:

• jedna zajišťuje rychle dostupnou rezervu,
• další se zaměřuje na dlouhodobý růst,
• jiná může pomáhat tlumit výkyvy.

Na tomto principu stojí diverzifikace. Neodstraňuje veškerá rizika ani nezaručuje zisk, ale omezuje závislost portfolia na jediném trhu, firmě nebo druhu aktiva.

Důležitá přitom není jen délka investičního horizontu. Investor by měl zvážit také to, jak velký pokles hodnoty dokáže přijmout, aniž by začal jednat pod vlivem strachu. Strategie, která vypadá dobře v tabulce, nemusí být vhodná, pokud ji člověk při prvním propadu nedokáže dodržet.

Jak do trojúhelníku zapadá zlato

Zlato nepřináší pravidelný úrok ani dividendu a jeho cena může růst i klesat. Jeho hlavní role proto obvykle nespočívá v průběžném příjmu. Investoři jej mohou využívat jako jednu ze součástí rozložení majetku. Není přímo spojeno s hospodařením konkrétní firmy ani se schopností jednoho dlužníka plnit své závazky. Může tak doplňovat aktiva, jejichž hodnota je úžeji navázána na vývoj finančních trhů.

Také likvidita fyzického zlata závisí na jeho podobě. Standardní investiční slitky a mince se zpravidla oceňují a prodávají snáze než netypické výrobky nebo sběratelské předměty. Zlato tedy není řešením všech stran investičního trojúhelníku. Stejně jako ostatní aktiva má své výhody i omezení a jeho význam závisí na tom, jakou úlohu má v portfoliu plnit.

Důležitější než maximum je rovnováha

Magický trojúhelník pomáhá připomenout, že investici nelze hodnotit jen podle očekávaného výnosu. Stejně důležité je riziko a dostupnost vložených peněz. Promyšlená strategie proto nezačíná hledáním investice, která vydělá nejvíce. Začíná myšlenkou, kdy budeme peníze potřebovat, jaké výkyvy dokážeme přijmout a jakou funkci má každá část našeho majetku plnit.

Zdroj: pro aurum