Zlatá mince 5000 Kč Městská památková rezervace Mikulov 2022 PROOF 15,55 g

Popis mince
Zlatá mince Městská památková rezervace - Mikulov proof 1/2 Oz je vyražena ze zlata o ryzosti 999,9/1000, obsah zlata je 15,55 gramu, nominální hodnota 5000 Kč.

Mince se razí ve dvojím provedení - proof (špičková kvalita) a standard (běžná kvalita). Ryzost zlata je u obou provedení stejná, mince se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf matován, hrana hladká. Mince běžné kvality nemají leštěné plochy, hrana je vroubkovaná. Průměr mincí bývá 28 mm, síla 1,85mm, hmotnost 15,55 g.
Ražba mince Mikulov je realizována podle vítězného návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů za propracovanou koláž dominant Náměstí, kterými jsou zleva Dietrichsteinská hrobka, Horní synagoga a výrazný sgrafitový měšťanský dům U rytířů s nárožním čtyřbokým arkýřem (rubová strana mince). Nápis MĚSTO MIKULOV 2022.
Na líci mince je ztvárněn mikulovský zámek a socha Pomony, která je součástí středověké kašny na Náměstí. Svisle středem mince jsou zakomponována heraldická zvířata Čech, Moravy a Slezska z velkého státního znaku. Po obvodu a středem mince jsou nápisy 5000 Kč . MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE ČESKÁ REPUBLIKA.
Mince je samostatně uložena v plastové etuji s logem ČNB. Ke každé minci je dodána katalogová karta červené barvy, na níž je uveden podrobný popis mince včetně jejího plastického vyobrazení.

Městská památková rezervace Mikulov

Město Mikulov je jedním z nejpozoruhodnějších historických měst České republiky.
Jedinečnost polohy města, harmonie přírody s osídlením, mimořádná urbanistická
a architektonická kvalita sídla a hodnota památkového fondu vedla k prohlášení historického
jádra města za městskou památkovou rezervaci. Legislativní prostor pro záchranu kulturního
dědictví vytýčilo prohlášení historického jádra za městskou památkovou rezervaci výnosem
Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 7646/882-VI/1 dne 13. dubna 1982.
Účelem tohoto prohlášení bylo zabezpečit vyšší kategorii ochrany vymezeného památkově
hodnotného území.

Město Mikulov vyplňuje kotlinu při jihozápadním okraji Pavlovských vrchů, nejstarší jádro
bylo sevřeno Zámeckým vrchem, Kozím hrádkem a Svatým kopečkem. Charakteristický
motiv tří vyvýšených dominant lze sledovat na všech vedutách města.

První zpráva o Mikulovu je datována k roku 1173, resp. 1183. V souvislosti s blízkou
křižovatkou obchodních cest lze však předpokládat, že existence sídla je podstatně starší.
Mikulov od počátku existence trpěl řadou válečných nájezdů a dalších událostí. Jediné stopy
z románské stavební etapy jsou známy ze zámeckého vrchu, kde vyrostl středověký hrad
a který se později připomíná jako královský. V roce 1249 získali Mikulov lénem
Lichtenštejnové. K hradu přiléhala původní ves, zvaná Dolní, která se rozprostírala na úpatí
zámeckého kopce v místech dnešního Náměstí a Kostelního náměstí. V severní části trhové
vsi (dnes Kostelní náměstí) byl již ve 13. století založen dnešní farní kostel sv. Václava.

V roce 1414 se o Mikulovu mluví již jako o městu a počet obyvatel dosáhl 2500. Na přelomu
14. a 15. století začalo vznikat západně za hradem „židovské město,“ z něhož se v dalším
období vytvořilo jedno z nejdůležitějších obchodních center v našich zemích.
Do poloviny 16. století proběhla v několika etapách radikální přestavba mikulovského hradu.
Důvodem byly důsledky husitských válek, kdy bylo město i s hradem roku 1426 vypáleno.
Začátkem 16. století, jako reakce na blížící se turecké nebezpečí, probíhala přestavba hradu
v duchu tehdejší válečné techniky, z této doby pocházejí mohutné bastiony vysunuté
z hradebního pásu. Renesanční přestavba podnícená požárem roku 1561 se plně rozvinula
po roce 1575, kdy se majitelem panství stal Adam z Dietrichtesteina. Noví majitelé dokončili
přestavbu hradu na reprezentativní zámek, obnovený byl i kostel sv. Václava. Zásadní
přestavbou prošlo také celé centrum města. Velký podíl na přestavbě města měli přitom
novokřtěnci – habánové, kterým město vděčí mj. za mimořádné rozšíření vinařství.

Výjimečnou postavou moravských dějin byl kníže, kardinál a olomoucký biskup František
z Dietrichsteina. Od převzetí panství roku 1611 systematicky přetvářel provinční hraniční
městečko v dočasné centrum celé Moravy. Jeho orientace na renesanční italskou kulturu
vtiskla městu nový výraz. Renesanční architektura v komplexu zámku a staveb na náměstí,
včetně přestavby kostela sv. Anny byla podpořena v letech 1623–1626 vybudováním kapliček
a kaple sv. Šebestiána se zvonicí na Svatém kopečku. Po příchodu piaristů do Mikulova roku
1631 byl pro jejich potřebu zřízení gymnázia upraven komplex někdejšího špitálu s kaplí,
který byl založen roku 1641. Městské jádro bylo z bezpečnostních důvodů obehnáno novými
kamennými hradbami. Slibný rozvoj Mikulova zabrzdilo dobytí a obsazení města Švédy roku
1645. Město oslabené touto událostí a následkem tureckých a uherských válek dále ničily
zhoubné požáry roku 1663 a 1713.

V poslední třetině 17. a na počátku 18. století se rozvíjí stavební činnost v celém městě.
Prostor náměstí výrazně obohatilo dvouvěžové průčelí loretánského kostela sv. Anny, náměstí
bylo doplněno kašnou se sochou Pomony, do křížení hlavních os náměstí byl vkomponován
roku 1723 morový sloup Nejsvětější trojice. Barokní utváření Mikulova nezastavil
ani zničující požár roku 1719, kdy vyhořela celá židovská čtvrť, panský dvůr, třicet domů
na Vídeňské ulici a téměř celý zámek. Bezprostředně poté následovala jeho radikální barokní
přestavba. Touto přestavbou prošel nejen zámek, ale i piaristický areál a velká část domů
a staveb na území města, včetně židovské čtvrti. Rozvoji města přitom pomohla i výstavba
nové silnice z Vídně do Brna procházející centrem Mikulova. Barokní vzhled města těžce
narušil roku 1784 jeden z nejzhoubnějších požárů v dějinách Mikulova. Požár zničil přes 350
domů, padla mu za oběť pošta, radnice, kostel sv. Anny (v 19. století přebudován na rodovou
hrobku Dietrichsteinů), kapucínský kostel i s klášterem a celá řada dalších budov. Městské
domy byly po požáru adaptovány jen velmi pomalu a skromně, spíše v klasicistním stylu.

Dvacáté století potom sebou přineslo strasti dvou světových válek. Dne 22. dubna 1945
mikulovský zámek téměř do základů vyhořel. Citlivá obnova zámku byla provedena
dle návrhu architekta Otakara Oplatka, který se také podílel na výstavbě dalších obytných
domů ve válkou zničeném městě. Válečnými událostmi a poválečným přístupem
k historickému dědictví utrpěla nejvíce západní část historického jádra, kde byly provedeny
plošné demolice včetně zbourání Dolní synagogy.

Poloha na uzavřených hranicích uvrhla Mikulov na půl století do pozice stagnujícího
městečka. Změna poměrů a otevření hranic přinesly městu významné změny, díky nimž
se Mikulov stal jedním z nejvíce navštěvovaných turistických cílů v České republice.

Text, znak města a fotografie k tématu laskavě poskytlo Město Mikulov.

Text v plném znění převzat z Podmínek vypsání ceny za předložení uměleckého návrhu zlaté 5 000 Kč mince "Městská památková rezervace Mikulov", které vydala Česká národní banka na svých stránkách.

Tisková zpráva ČNB.

Prohlédněte si také zlatou investiční minci Městská památková rezervace Mikulov běžná kvalita.

Cyklus "Městské památkové rezervace" navazuje na dřívější úspěšné emise pamětních mincí, vydávané ČNB od roku 1993:

• Sada 4 zlatých mincí „KORUNA ČESKÁ“ s nominály 1 000 Kč, 2 500 Kč, 5 000 Kč a 10 000 Kč
• Sada 4 zlatých mincí „KAREL IV.“ s nominály 1 000 Kč, 2 500 Kč, 5 000 Kč a 10 000 Kč
• Deset století architektury – sada 10 zlatých mincí s nominálem 2 000 Kč
• Kulturní památky technického dědictví – cyklus 10 zlatých mincí s nominálem 2 500 Kč
• Mosty České republiky – cyklus 10 zlatých mincí s nominálem 5 000 Kč
• Hrady České republiky – cyklus 10 zlatých mincí s nominálem 5 000 Kč

Mince z jednotlivých emisí se staly vyhledávaným artiklem pro sběratele.
Ročně jsou vydávány dvě mince s předpokládanými termíny emise v květnu a říjnu.

Motivem první mince z cyklu Městské památkové rezervace České republiky emitované v květnu 2021 je Cheb, motivem poslední mince vydávané v říjnu roku 2025 je Tábor.

• Cheb 2021
• Jihlava 2021
• Mikulov 2022
• Litoměřice 2022
• Kroměříž 2023
• Hradec Králové 2023
• Olomouc 2024
• Moravská Třebová 2024
• Štramberk 2025
• Tábor 2025

Nakupujte u EKKA-Gold
EKKA-Gold je obchodníkem se vzácnými kovy. Poradíme vám ve věcech nákupu nebo zpětného odkup investičních kovů. Schůzku si můžete sjednat telefonicky na čísle 556 205 010, poslat e-mailovou zprávu nebo přijít osobně do prodejny EKKA-Gold.
V naší rozsáhlé nabídce naleznete nejen mince České národní banky, ale i široký výběr zlatých mincí a zlatých slitků od výhradně renomovaných producentů a mincoven z celého světa.
Přesvědčte se jednoduše sami o naší obsáhlé produktové nabídce. U EKKA-Gold dostane nejen prověřené zboží v prvotřídní kvalitě, nýbrž profesionální servis okamžitým odběrem většiny námi nabízeného sortimentu.

Naše tipy
Ryzí investiční zlato je krásné, avšak měkké a tudíž mnohem choulostivější na oděr než zlaté směsi používané k výrobě šperků. Pro bezpečné uložení mincí doporučujeme tyto etuje a kapsle.
Zpětný odkup investičních slitků a mincí je samozřejmostí.
Zlaté investiční mince jsou osvobozeny od DPH.