Zlatá horečka v Číně aneb poklad za 166 miliard eur
Představte si, že pod vašima nohama leží poklad v hodnotě stovek miliard a vy o něm nemáte ani tušení. Přesně tak by se v současnosti mohli cítit obyvatelé čínské provincie Liao‑ning. Pod jejich krajinou bylo objeveno největší zlaté ložisko v dějinách země. Je to jen další rekord do statistik, nebo objev, který může změnit finanční i geopolitickou mapu světa?

Největší zlatý nález v historii Číny
V severovýchodní provincii Liao‑ning bylo identifikováno ložisko Dadonggou, které podle dosavadních údajů obsahuje zhruba 1 444 tun zlata. Jde o největší zlaté ložisko, jaké kdy bylo v Číně objeveno, a první, které překračuje hranici 1 000 tun. Zlato je rozptýleno v přibližně 2,6 miliardy tun rudy s průměrným obsahem kolem 0,56 gramu na tunu. To je na spodní hranici, ale díky obrovskému objemu ložiska a příznivé geologii je plánovaná těžba ekonomicky rentabilní. Povrchový důl má dosahovat hloubky až 720 metrů.
Zlato za 166 miliard – alespoň na papíře
Při současných rekordních cenách se tržní hodnota zlata z Dadonggou odhaduje na přibližně 166 miliard eur. Nejde však o částku, která by se objevila přes noc. Těžba se bude rozkládat do desítek let a skutečný výnos bude záviset na budoucím vývoji cen, nákladech i regulaci. Už teď ale Peking plánuje průmyslový park pro zpracování zlata a miliardové investice do okolní infrastruktury.
Jak si stojí ve světě?
Ve srovnání s giganty typu Witwatersrand v Jihoafrické republice, kde se odhaduje přes 50 000 tun zlata, zůstává Dadonggou menším hráčem. Ve světě aktivně těžených dolů však patří k novým špičkám po boku ložisek, jako je Muruntau (Uzbekistán) nebo Carlin Trend (USA). Pro Čínu jde o skok do jiné ligy. Dosud největší důl Sanshandao měl kapacitu kolem 470 tun, takže nový objev tuto metu mnohonásobně překonává.
Zlato jako zbraň v ekonomické strategii
Načasování nálezu není náhodou bez významu. Čína již několik let navyšuje své zlaté rezervy a zároveň snižuje držbu amerických státních dluhopisů. To zapadá do širší strategie snižování závislosti na dolaru.
Zlato zde funguje jako bezpečné útočiště v době geopolitického napětí. Nové ložisko může posílit domácí dodávky zlata, podpořit stabilitu finančního systému a dát Číně větší manévrovací prostor v mezinárodních vztazích.
Rychlý průzkum, pomalejší otázky
Samotný objev je zajímavý i z profesního hlediska: geologický průzkum trval jen asi 15 měsíců, což je na poměry těžařského průmyslu mimořádně krátká doba. Projekt se prezentuje jako ukázka moderních metod průzkumu a efektivní organizace.
Těžba má podle plánů začít v letech 2028/2029, pokud projde posouzením vlivů na životní prostředí a získá potřebná povolení. A právě tady se začínají objevovat otázky:
- Jak velký bude zásah do krajiny a ekosystémů?
- Jak se projekt dotkne místních komunit?
- A jak se vyváží tlak na těžbu s deklarovanými ekologickými cíli?
Poklad pro další generace, nebo vysoká daň?
Jedno je ale jisté už dnes: Čína otevřela novou „zlatou kapitolu“. Dadonggou má potenciál zásobovat zlatem další generace a zároveň posílit mocenskou pozici země ve světové ekonomice. Zda si ho budeme pamatovat jako symbol čínské síly a technologického pokroku, nebo jako projekt s vysokou ekologickou cenou, ukážou až příští roky. Už teď je ale jasné, že zlatá horečka neskončila v učebnicích dějepisu, jen se přesunula do 21. století a dostala nový, geopolitický rozměr.
Co to znamená pro investory?
Objev ložiska tohoto rozsahu může ovlivnit dlouhodobý vývoj ceny zlata. Krátkodobě se trh nezmění, protože těžba začne až za několik let a zlato se z tohoto ložiska dostane na trh pomalu. Dlouhodobě může Čína posílit svoji pozici na trhu se zlatem.
Pro investory to znamená jediné, zlato se aktuálně obchoduje poblíž historického maxima a analytici očekávají, že jeho hodnota bude v příštích letech růst díky inflaci, geopolitickému napětí a nákupům centrálních bank. Stále je tedy ideálním nástrojem při diverzifikaci portfolia.
Zdroj: pro aurum