Uživatel
Kategorie blogu

Trendy se rodí ve skepsi a umírají v euforii

Aktuality a zprávy|15.01.2014
Leden 2014 „Nesmíš mít jiné bohy než peníze“

„Nesmíš mít jiné bohy než peníze.“

Akciové trhy kotují na svých historických maximech a finanční svět by se mohl zdát být pro uspokojené investory v akciových fondech v roce 2013 opět v pořádku. Fakt, že tohoto růstu bylo dosaženo více než fundamentálním zlepšením ekonomické situace produkcí peněz centrálními bankami, potvrzují samotné reakce trhu. O tom, zda akcie porostou nebo klesnou, rozhodují aktuálně byrokrati v centrálních bankách. Když například FED oznámí, že omezí emisi nekrytých peněz ze současných 85 miliard USD měsíčně na hodnotu nepodstatně nižší, trhy se zachvějí. Přitom by mělo jít o pozitivní zprávu, že se ekonomická situace začíná zlepšovat. Je otázkou, zda „signály“ FEDu ohledně snížení objemu nákupu vládních dluhopisů (= to je ta technologie výroby ničím nekrytých peněz) je zapotřebí vůbec brát vážně. Protože nejprve by musel FED odpovědět na otázku, kdo jiný by pak vůbec koupil americké státní dluhopisy, když ne právě FED.
Jako vždy, názory na to, zda jsou kurzy akcií nadhodnocené nebo podhodnocené se liší, většinou podle příslušnosti autora analýzy k příslušnému segmentu trhu. Že se však na akciových a dluhopisových trzích jedná o spekulativní bublinu, přiznává i samotný FED ve své studii (*1). Bez monetárních intervencí by ležel kurs indexu S&P 500 podle jejich vlastních informací o téměř 50% níže.
Každá bublina zatím splaskla a ani tato aktuální zřejmě nebude výjimkou. Problém je pouze v její velikosti, kterou nelze dopředu odhadnout. „Předčasné“ opuštění trhu a ušlá performance je z pohledu fondové manažera větším rizikem ztráty klienta, než případná ztráta hodnoty portfolia. Jen stěží si lze představit například manažera v akciovém fondu, který by zabádal k prodeji akcií. Odtud tedy varování nečekejme…

Výměna ve vedení FEDu změnu nastoupeného kurzu nepřinese

Je to téměř na den přesně ke stému výročí vzniku FEDu, kdy současný šéf Ben Bernanke   předává štafetu své nástupkyni Janet Yellen. O finančně-politických preferencích nové šéfky FEDu napsal švýcarský investor Marc Faber že: „…vedle ní bude Bernanke vypadat jako jestřáb.“
Pro vysvětlení laikům: Jestřábem je nazýván stoupenec finančně-politické stability a kázně. Naopak protagonisté měkké měny, rozvolněných kompromisů ve prospěch ekonomických i politických cílů jsou nazývání holubicemi.


Šílenství měnové politiky pod vedením Bena Bernanke nabralo nových dimenzí.

Proč je odstupující šéf FEDu nazýván „Helikopter Ben“ ukazuje následující grafika, z níž je patrný historicky bezprecedenční nárůst objemu nekrytých peněz.

Graf 1: Bilanční suma FEDu v miliardách USD

Zdroj: Federal Reserve Bank of St. Luis


Kdo to píše?  Nějaký blogger?

Jak vidí svět řešení dluhové krize v USA?
K tomu jeden interesantní komentář: „USA pouze prodlužují zápalnou šňůru k bombě. Současné americké řešení je pouze bojem o čas. Toto řešení není substanční a není ani viditelná snaha řešit tuto chronickou fiskální nemoc.  USA pouze posunuje okamžik zhroucení důvěry ve finanční systém USA a v dolarové investice.“
Kdo to napsal? Nějaký alternativní blogger? Nikoliv. Oficiální čínská zpravodajská agentura Xinhua. (Zdroj: TG Gold-www.gold-super-markt.de)

Jak z toho ven?  Diversifikace.

Rozumnou strategií tedy zůstává (jako již po tisíciletí) diversifikace. Stručně řečeno jde o to, disponovat souběžně různými aktivy, jež každé z nich je vhodné pro jiný finanční i životní scénář.
Avšak ani zlato v minulém roce nebylo ušetřeno výrazným cenovým propadům. Nicméně jeho nezastupitelnost v roli ochránce proti finanční represi státu, měnovým reformám a rozkladu systému postaveném na penězích bez hodnoty je neoddiskutovatelná. Ani když zlato koupíte fyzicky ve formě cihel nebo mincí, neučiní nám centrální banky tu laskavost, aby nechaly cenu zlata stoupat do nebes. Pokud by totiž zlato i stříbro získalo statut náhradní měny, byla by éra jejich neomezené moci, založené na rozmnožování peněz, u konce. „Nesmíš mít jiné bohy, než peníze,“ zní heslo centrálních bank světa.

Aktuální graf- Zlato potvrzuje pozitivní signály posledních týdnů

Zlato na přelomu roku opět testovalo cenová minima z června minulého roku kolem 1180 USD za unci. Na těchto hodnotách se cena odrazila opět vzhůru k hodnotám kolem 1240-1250 USD. Jakou důležitost má právě hranice 1180/1220 USD ukazuje graf 2.

Graf 2:  Dlouhodobý vzestupný trend zlata

Modrá linie ukazuje vzestupný trend zlata za posledních 12 let. Tato linie poskytuje zlatu významnou podporu. Její prolomení by znamenalo negativní signál a pravděpodobně další pokles k hodnotám kolem 1035 USD za unci. Její udržení naopak může být startovacím bodem na cestě vzhůru.

Graf 3: Krátkodobý graf- vytváření cenového dna?

Průběh kurzu z počátku ledna dává vysokou šanci, že by se mohlo jednat o obratovou formaci, jejíž horní hranice leží u 1250 USD. Překonáním této mety se automaticky otevře potenciál ke kurzům kolem 1320 USD/unci. Na cestě vzhůru leží ještě jedna důležitá překážka. Tou je horní ohraničení krátkodobého sestupného trendu (v grafu ta horní ze dvou červených linií) u hodnoty 1280 USD. Překonání této mety by mohlo být již interpretováno jako zahájení nového vzestupného trendu.


„Trend se rodí ve skepsi a umírá v euforii….“

Obratový scénář podporují rovněž indikátory měřící investorský sentiment ve vztahu ke zlatu a akciím zlatých dolů, které vykazují extrémně pesimistické hodnoty.
Podle informací Sundial Capital Research se investorský sentiment pohybuje u zlata na hodnotě 10 a u akcií zlatých dolů dokonce na hodnotě 0 (0 = krajní skepse, 100 = krajní optimismus). Tedy obojí v teritoriích excesívního pesimismu.
Pesimistická nálada na trzích je zpravidla vnímána jako kontraindikace. To znamená, že pesimistické hodnoty jsou předzvěstí možného konce cenového propadu a opačně, vysoký optimismus je spíše varovným signálem před změnou positivního trendu. Přesně podle staré burziánské pravdy, že „…trend se rodí ve skepsi a umírá v euforii.“*


Citát: „Moderní ekonomické myšlení nemá zlato rádo, neboť zlato vyzrazuje nemilé pravdy.“
Josef Alois Schumpeter- rakouský ekonom a politolog, 1183-1950.

*Vysvětlení:  Tento zdánlivě nelogický vzorec chování vychází z prastaré lidské zkušenosti, že tlupa, stádo, skupina dokáže čelit nebezpečí úspěšněji než jednotlivec.  Stejně tak aktéři na dnešních trzích mají také sklon dělat to, co dělá většina. Kupovat, když kupují ostatní a prodávat, když prodávají ostatní a to za patřičné mediální podpory, která tu či onu náladu podporuje a zesiluje. Z logiky věci vyplývá, že investor, který nakoupil aktivum, je (účelově) optimistický. Dosahuje-li tedy počet optimistů teoretické hodnoty 100%, pak je jasné, že na trhu již nejsou další investoři ochotni k nákupu a ceny tak logicky již nemohou stoupat. Stejně tak opačně. Dosahuje-li míra pesimistických investorů 100%, pak je zřejmé, že již téměř nikdo nemá toto aktivum v portfoliu. A pokud ho nemá, nemůže ho prodat a cena by již neměla klesat.