Uživatel
Kategorie blogu

Stane se rok 2016 startovací rampou pro druhou fázi historického vzestupu zlata?

Aktuality a zprávy|07.01.2016
Obsah: a) Fyzické zlato je v éře astronomických dluhů nezbytností b) Strategické argumenty pro zlato c) Taktické signály pro rok 2016 d) Závěrem

a)            Fyzické zlato je v éře astronomických dluhů nezbytností

Vážení klienti a čtenáři našeho pravidelného newsletteru.

Vítáme Vás v Novém roce a dovolte nám hned úvodem popřát Vám vše nejlepší.
Rok 2015 patří minulosti a nebyl pro naši sledovanou komoditu zlato rokem lehkým. Četné pozitivní signály byly většinou záhy „zardoušeny“, a tak cena v USD pokračovala ve svém již téměř pětiletém sestupném trendu. V roce 2015 ztratilo zlato v dolarovém vyjádření 10%. V eurovém vyjádření zlato již neklesalo a výsledkem je „nudná“ nula.

Přesto se nám v tomto roce podařilo více než zdvojnásobit počet klientů v našem spoření ve zlatě/AuRENTA/Zlatý plán.
Čemu tento výsledek přičíst?
Jsme přesvědčeni, že stále více lidí začíná intenzivněji vnímat rostoucí riziko, které představuje politika dluhů a tisku nekrytých peněz pro jejich úspory a finanční budoucnost.
Stále více lidí začíná také rozumět tomu, že politika dluhů ze své podstaty nemůže vést k obecnému zvyšování blahobytu, stejně tak, jako tisk bezcenných peněz nemůže startovat samonosný ekonomický růst. Co ale prokazatelně tato politika „dokáže“, je znehodnocovat úspory občanů v čase.
Tento trik, moderní ekonomickou terminologií nazývaný eufemisticky jednou jako „kvantitativní uvolňování“ či „nekonvenční monetární politika“ nebo „politika nulových úrokových sazeb“, má nastartovat inflaci a umožnit tak státu oddlužit se tím, že své dluhy splatí bezcenným potištěným papírem ke škodě občanů, kteří privilegia bezpracného rozmnožování svých peněz nepožívají.
Je absurditou doby, že moderní ekonomické myšlení opírající se o slepou víru ve všemocnost centrálních bank povýšilo inflaci – tedy zbavování peněz jejich kupní síly – na chvályhodnou a záslužnou politiku.
Zlato bylo, je a navždy zůstane kvalitní měnou, kterou nedokáže žádná politická moc trvale manipulovat.
A my se budeme snažit i v roce 2016 našim klientům a čtenářům nadále neúnavně odhalovat tyto souvislosti a doporučovat zlato a vzácné kovy jako nezbytnou součást každého majetkového portfolia.

b)           Strategické argumenty pro zlato jsou dnes každopádně silnější než kdykoliv předtím

1.            Poprvé v dějinách jsou splněny podmínky pro světovou inflaci.
Renomovaný švýcarský profesor Peter Bernholz  došel v roce 2003 ve své knize „Měnové systémy a inflace“ k významnému empirickému poznání: „Všechny hyperinflace se udály ve 20 století, tedy v systémech svévolně rozmnožitelných peněz, s výjimkou hyperinflace během francouzské revoluce, kdy francouzský finanční systém stál rovněž na standardu papírových peněz.“
Od roku 1971 (od zrušení zlatého standardu) rozhodují o množství vytištěných peněz politici a úředníci centrálních bank ve službách politického vedení.
Četní ekonomové jsou toho názoru, že aktuální deflační tendence, která zatím zabrzdila razantní rozběh inflace, je způsobena globalizací a rozpadem SSSR. Avšak poslední krizový vývoj v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách dávají tušit, že tento efekt je již z rozhodující části spotřebován. A co tedy zbývá vládám předlužených států nad prázdnou kasou než zase jen tisk peněz. Cesta ke znehodnocení peněz plošně po celém světě je volná.

2.            Svět je v rukou přesvědčených a nenapravitelných inflacionistů.
Profesor Bernholz: „Politický systém má tendenci favorizovat inflaci. Všechny velké inflace způsobili králové nebo vlády.“
Centrální banky samy sebe rády nazývají jako strážci měny. Ve skutečnosti slouží dluhovému státu a politikům a pod veřejnosti nesrozumitelnými pojmy jako „kvantitativní easing“ má být skryto tajemství o postupném zbavení úspor jejich kupní síly. Jediným prostředkem, kterým disponují, je tiskárna peněz. V tomto smyslu se dokonce podařilo propagandistickou cestou „prodat“ občanům 2% - ní inflaci jako „cenovou stabilitu“ a veskrze záslužnou politiku.

3.            „Nekonvenční opatření“ budou pokračovat i v dalších letech.
Poslední systémová krize 2008/2009 spustila stavidla tisku peněz v dosud nevídaných rozměrech. Pro centrální banky již není cesty zpět. Nejpozději v další hospodářské recesi budou následovat další bilióny potištěného papíru a virtuálních nekrytých peněz. Celý proces tak bude logicky akcelerovat.

Graf: Bilanční suma FEDu v miliardách USD (množství nekrytých peněz určených k financování dluhů)

 

Zdroj: St. Luis FED

Bilanční suma FEDu se zvýšila od roku 2008 do roku 2014 z 900 mld. na 4 150 mld. USD.
Ani Evropská centrální banka nezůstala pozadu. Již beztak astronomická suma 1,14 biliónu EURO nových peněz bude dle oznámení Maria Draghiho ze 3. prosince 2015 ještě navýšena o dalších 360 miliard. A vysvětlení M. Draghiho, přezdívaného mezitím jako Super Mario: „ Děláme více, protože to funguje, ne proto, že to ztroskotalo.“

4.            Dluhy, dluhy a zase jen dluhy
Prof. Bernholz: „Hyperinflace jsou vždy způsobeny rozpočtovými deficity, které jsou převážně financovány vytištěnými penězi.“
Přesně to je podstata kvantitativního uvolňování – skryté a v EU nedovolené státní financování penězi vyrobenými centrálními bankami. Bohužel nelze očekávat dobrovolný návrat k seriózní finanční politice. Státní zadlužení jako globální problém nabývá na dynamice.
Například státní dluh Číny doslova explodoval ze 7 biliónů USD v roce 2007 na dnešních 30 biliónů USD. USA pod Obamovým velením z 10,6 biliónů na 18,8 biliónů, tedy nárůst o 77% (více než 120% ročního HDP). Aktuální výsledek japonské „abenomiky“ (název podle premiéra Shinzo Abeho): dokonce dluh 300% HDP. Ani průměr v EU nedává důvod k pozitivnímu hodnocení – kolem 100% ročního HDP.

5.            Oslabování vlastní měny je salónní politikou.
Ve finančních dějinách najdeme řadu důkazů, že blahobyt společnosti a prosperita jde ruku v ruce s pevnou měnou nikoliv se slabou. Posledním důkazem byla poválečná prosperita Německa a silná Marka. Tato logika byla soudobou ekonomickou doktrínou hozena přes palubu a centrální banky globalizovaného světa usilují o oslabování vlastní měny. Jsme svědky absurdního myšlení vedoucího k měnové válce, kde vítězem má být ten nejslabší. Že je slabá měna dobrá spíše pro ministra financí a méně pro občana, pro něhož prokazatelně slabá domácí měna znamená chudnutí v mezinárodním měřítku, má rovněž raději zůstat nediskutovaným tématem.


c)            Taktické signály pro rok 2016

Kromě obecných strategických argumentů jsou zde i konkrétní taktické signály pro rok 2016:

1.            Většina investorů je ve zlatě nezainvestovaná
Na prahu roku 2016 činí fyzického zlata na celkovém bohatství světa méně než 1%. To je vzhledem k výše popsaným rizikům úžasně málo. Zejména vlivní institucionální investoři jsou minimálně zainvestováni.
Po masívních výprodejích zlata americkými ETF fondy v minulých letech, které dosáhly od konce roku 2012 téměř 50% odlivu až na minimum 630 tun, registrují tyto fondy investující do fyzického zlata jen v posledních týdnech roku 2015 přílivy ve výši 12 tun zlata.

2.            Centrální banky vyspělých států již neprodávají své zlato
Ruská a Čínská centrální banka naopak zlato kupují. Především Rusko a Čína navyšují své zlaté rezervy ve velkém stylu. To není samozřejmě žádná náhoda, neboť obě země mají neméně vysoké geopolitické ambice jako USA a jednají v tomto smyslu strategicky. Není vyloučeno, že se tak připravují na mezinárodní vyjednávání pro případ kolapsu mezinárodního měnového systému. Obě země společně s některými dalšími budou v následujícím roce pravděpodobně na straně kupců.

3.            Produkce zlata bude tendenčně klesat
Bohatá a snadno dostupná naleziště jsou za stovky let těžby již vytěžena. Zbývají menší a hůře dostupné zdroje. Světová produkce dosáhla pravděpodobně svého maxima v roce 2014. World Gold Council odhaduje, že produkce zlata do roku 2020 klesne o 14%.

Graf:     Roční průměry nových nalezišť v mil. uncí (sloupečky dole) a náklady na průzkum v mil. USD (modrá křivka) od roku 1990-2010

 

Zdroj: SNL Metals und Mining-Krisensicher Investieren
I přes výrazný nárůst výdajů na průzkum nových nalezišť v roce 2011/2012 vyzněla nově objevená naleziště velmi skromně.

4.            Indikátory měřící aktuální sentiment trhu jsou krajně skeptické
Dokonce nabývají historicky extrémních hodnot. To je pro každé aktivum vždy dobré znamení. Krajní skepse může svědčit o rezignaci trhu. Tedy jen nepatrná menšina aktérů věří, že může přijít obrat. A přesně toto obrat trendu vyžaduje. Na burzách platí, že trendy se rodí ve skepsi a umírají v euforii.

5.            Zlato ve srovnání s jinými aktivy je historicky podhodnocené
Zlato je ve srovnání s akciemi, dluhopisy i nemovitostmi značně podhodnocené. Známý ukazatel, který měří poměr mezi akciovým indexem Dow Jones IA a zlatem je aktuálně na hodnotě 17. V roce 1980 činil tento poměr méně než 1 (!).
(Zde platí, že čím vyšší hodnota ukazatele, tím vyšší nadhodnocení akcií a podhodnocení zlata.)

6.            Akcie zlatých dolů mají za sebou od roku 2011-2015 největší cenový propad všech dob
Propad akcií těžařů zlata má za sebou propad historicky nevídaných rozměrů. Index Nyse Arca Gold Bugs (index zlatých dolů) se propadl od roku 2011 do září 2015 o 79% (!).

Graf: Index akcií zlatých dolů

 

Zdroj: Onvista.de

d)           Závěrem

Ať nezůstane výše vyřčená otázka bez odpovědi. Jen zřídkakdy hovoří různé signály tak jasnou řečí. Je pro nás jen otázkou času, než splaskne další ze spekulativních bublin, tentokrát bublina vytvořená bezprecedenční politikou nulových úrokových sazeb a tisku peněz na trhu dluhopisů, které mají navíc významně vyšší ekonomický význam pro makroekonomiku než všechny ostatní trhy. Počátek roku 2016 přinesl hned první den šok. Obchodování v Číně muselo být po 7%ním denním propadu násilně zastaveno, index DAX odepsal více než 4%, stejně jako panevropský index Eurostoxx a zaznamenaly tak nejhorší vstup do burzovního roku za posledních 25 let. Rozkmit cen aktiv je vždy výrazem „zdraví“ daného trhu. Vysoký rozkmit je analogický s vysokou tělesnou teplotou pacienta.
Za těchto okolností je država fyzického zlata naprostou nezbytností.

Na počátku roku 2016 mnohé hovoří ve prospěch rostoucí ceny zlata a vzácných kovů. Jsme přesvědčeni, že pokles posledních 5 let se zpětně ukáže jen jako korektura před startem 2. fáze vzestupného trendu, který započal již na konci 60 let.

Potenciál zde rozhodně je. Zlato od roku 2000 zaznamenalo vzestup do svých maxim v roce 2011 o +670%. Avšak i toto zhodnocení vyznívá poměrně skromně ve srovnání s vývojem zlata od konce 60. let do roku 1980. Tenkrát zlato znásobilo svou cenu 23krát, tedy zhodnocení o 2 300%.
Vše je připraveno a právě rok 2016 se může stát rokem renesance zlata.

Stručně řečeno, výše popsaná rizika a logika, na které stojí globalizovaný finanční systém na prahu roku 2016, dělají ze zlata aktivum, které by mělo být zastoupeno v každém rozumně strukturovaném majetkovém portfoliu, zejména tom dlouhodobém. Zlato nelze politicky manipulovat a de facto ani zbavit jeho kupní síly – je to ultimativní pojistka proti všem rizikům, které plynou z nezodpovědné politiky a strategických chyb.

Nejpodstatnější však je to, že kdo má zlato, má vždy peníze, ať už se stane cokoliv.
Z toho důvodu nebudeme „zklamáni“, když se chmurné prognózy nenaplní (ještě) ani v roce 2016.

Přejeme Vám v tomto roce pevné zdraví, hodně štěstí a mnoho moudrých rozhodnutí.