Uživatel
Kategorie blogu

Japonsko – po USA další příklad toho, jak nefunguje „startování“ ekonomiky tiskem peněz

Aktuality a zprávy|11.03.2014
Koncem roku 2012 přišla japonská vláda s extrémně ambiciózním plánem k nastartování ekonomiky, jež se s malými přestávkami potácí již 20 let v recesi. Podle svého premiéra Shinza Abe byl tento balíček nazván „Abenomika“ (podobně jako Reaganomika v USA v 80 letech).

Koncem roku 2012 přišla japonská vláda s extrémně ambiciózním plánem k nastartování ekonomiky, jež se s malými přestávkami potácí již 20 let v recesi. Podle svého premiéra Shinza Abe byl tento balíček nazván „Abenomika“ (podobně jako Reaganomika v USA v 80 letech).

Tento „balík“ opatření obsahuje všechna opatření z dřívějších let, která zatím vždy selhala. Jediný rozdíl je ten, že objem je několikanásobně větší.
Zde jsou 3 pilíře, které mají spasit Japonsko:
1. Kvantitativní easing (= tak zní to slovo pro tisk nekrytých peněz, za které centrální banka nakoupí státní dluhopisy). Za dva roky napumpuje japonská centrální banka do trhu 120 – 140 biliónů jenů. (cca 1,2 – 1,4 biliónů USD) a do roku 2015 chce Shinzo Abe zdvojnásobit množství peněz v oběhu (!).
2. „Flexibilní fiskální konjukturní program“ – zde se neskrývá nic jiného, než další zvýšení již beztak katastrofálního zadlužení.
3. Strukturální reformy. Tyto ovšem bez jakéhokoliv upřesnění, tedy pouze proklamace.

Po více než roce se ukazuje, že potřebné strukturální reformy se nedostavily, státní zadlužení stouplo na monstrózních 250% HDP a centrální banka pokračuje ve státním financování pomocí tiskárny peněz.

A celkový výsledek?
Po dvou růstových čtvrtletích se v dalších dvou dostavilo vystřízlivění v podobě 1% růstu. Projektován byl však téměř trojnásobný růst. Dá se předpokládat, že závěr, který společenstvo japonských ekonomů přijme, bude ten, že opatření byla co do objemu vytištěných peněz nedostatečná… Tedy místo poučení, že tiskem peněz se žádný blahobyt ani pracovní místa nevytvoří, jsou japonští „startovači růstu“ přesvědčeni, že nezdar je zapříčiněn takříkajíc nedostatečným tiskem peněz.

Proto nepřekvapuje zpráva (Bullion Vault ze dne 28. 01. 2014), že v Japonci jsou poprvé po 10 letech opět na straně kupců zlata. Japonské penzijní fondy, které mají ve správě druhé největší důchodové rezervy na světě, kupují aktuálně zlato.