Uživatel
Kategorie blogu

„HLAS LIDU JE HLAS BOŽÍ“ – ŠVÝCARSKÉ „NE“ KRYTÍ REZERV ZLATEM

Aktuality a zprávy|01.12.2014
Švýcaři měli v neděli 30. listopadu 2014 ve svých rukou velkou šanci vrátit nejen Švýcarsko k rozumné a zodpovědné finanční politice a donutit tak (vše)mocnou švýcarskou národní banku dokoupit ca za 70 miliard SFr zlata k povinnému 20% krytí devizových rezerv, jakož i k naprosté repatriaci švýcarského zlata ze zahraničí.

     Švýcaři měli v neděli 30. listopadu 2014 ve svých rukou velkou šanci vrátit nejen Švýcarsko k rozumné a zodpovědné finanční politice a donutit tak (vše)mocnou švýcarskou národní banku dokoupit ca za 70 miliard SFr zlata k povinnému 20% krytí devizových rezerv, jakož i k naprosté repatriaci švýcarského zlata ze zahraničí.

     Rozhodli se vyslyšet argumenty politiků a bankéřů, kterým bylo ve veřejně placených médiích vyhrazen téměř veškerý prostor, zatímco protagonisté Zlaté iniciativy byli v těchto médiích označováni obvyklými nálepkami. Tak ještě na příklad den před referendem přinesl celoněmecký Frankfurter Allgemeine Zeitung článek o jednom z hlavních protagonistů „Zlaté iniciativy“ Luzi Stammovi článek s nadpisem „Zlatý populista“ (http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/die-schweiz-stimmt-ab/referendum-die-schweizer-sollen-ueber-goldkauf-entscheiden-13286160.html). V článku se čtenáři mimo jiné dověděli také o umělém příčesku tohoto politika a podobné důležité informace sloužící jistě k seriózní diskusi k předmětu referenda. Více se ovšem možnými dopady případného kladného výsledku zabývaly americké investiční banky (například J. P. Morgan) již měsíce před referendem. Případné vítězství by totiž mělo velice silný signální účinek na mocenskou hegemonii bank a „kult tisku peněz“ by dostal první „políček“.

     Švýcaři ale rozhodli pro zachování mocenského status quo podle vzoru ostatních mocných centrálních bank světa. Budou tedy i nadále vyrábět umělé Franky bez omezení a kupovat za ně EURA a USD ve snaze oslabit svou vlastní měnu. Zda je tento počin celospolečensky prospěšný, to nechť ukáže čas. Finanční dějiny ukazují přesný opak. Tedy, že dluhy a ředění peněz vedly vždy, dříve či později, k rozkladu systému.

     Hlasující většina možná měla dopřát pozornosti nejen státem placeným médiím, ale třeba také tomuto názoru Mikuláše Koperníka z 15. století:
„Mezi nespočetnými zly, která přivozují rozpad celých států, jsou čtyři zvláště významná: vnitřní rozbroje, velká úmrtnost, neúrodnost půdy a znehodnocování mincí. První tři jsou tak zjevná, že je bude sotva někdo popírat. Čtvrtého zla, které vychází z peněz, si všimnou jen někteří, a to ti, jenž vážněji přemýšlí, neboť rozpad nepřichází s prvním případem, nýbrž postupuje neviditelným způsobem.“

Je opravdu tentokrát všechno jinak?