Vytištěné bilióny ECB jsou dalším krokem k vyvlastnění dlouhodobých spořitelů

Pomineme-li fakt, že tisk peněz ala Mario Draghi v čele Evropské centrální banky je v rozporu s Lisabonskou smlouvou, která přímé profinancování dluhů vlád takto „vyrobenými“ penězi zakazuje,
má „záchrana“ EU tímto způsobem dalekosáhlé důsledky pro úspory spořitelů.
     Zájmem centrální banky bude totiž držet nulové úrokové sazby co možno nejdéle, čímž připravují zejména spořitele v dlouhodobých finančních produktech, jako například v penzijních fondech nebo životním pojištění, o úroky. Tím dochází ke znehodnocování úspor v čase a tudíž ke snížení atraktivity spoření pro střadatele.
     Lepší je tedy peníze utratit a užít si je. Tato filozofie však vede k chudnutí obyvatelstva dané země, nikoliv k bohatství. Zadlužená země bez úspor obyvatelstva je vždy odsouzena k rozkladu, jak dokazuje nespočet historických příkladů.
     Burzy v očekávání přislíbených inflačních peněz jásají a kvitují tento krok razantními vzestupy. Toto ovšem není žádný reálný růst ekonomiky. Ten totiž nelze „vyčarovat“ žádnými triky, jako je tento. Blahobyt se již po tisíce let generuje prací a vytvářením reálných hodnot, nikoliv triky. Je neuvěřitelné, že se iluzi o hospodářském růstu poháněném vytištěnými penězi, a tedy na dluh, daří těmto lidem prodávat veřejnosti pravdu.

     Pravda je taková, že vše má svou cenu. I hospodářský růst. Podle zdroje „Krisensicher Investieren“ stál 1 USD amerického růstu 4 USD dluhů. Udělal by toto člověk s IQ větším než 80? Aby si koupil věc v hodnotě 1 USD za 4 USD?
     Ten evropský hospodářský růst se (snad) za oslavných fanfár pro Maria Draghiho a jeho tým také dostaví, ale možná bude dražší než ten americký.
     A na závěr slova Alana Greenspana z roku 1966, tedy z doby, kdy ještě netisknul peníze k pokrývání amerických dluhů ve FEDu:
„Státní zadlužení je, stručně řečeno, mechanismus ke skrytému zcizování majetku občanů. Zlato brání tomuto lstivému procesu. Kdo tomu správně porozuměl, rozumí také tomu, proč jsou etatisté a zastánci blahobytného státu proti zlatému standardu.“





Zpět na seznam