Je manipulováno s cenou zlata?

Otázka by mohla znít i jinak: „A proč by nemělo, když se vším ostatním je zcela otevřeně manipulováno?“
Centrální banky manipulují úrokovými sazbami a drží je již osmý rok blízko nuly. Jiné centrální banky manipulují s kurzem vlastní měny s cílem ji oslabit. Velcí hráči využívají své ekonomické síly ke kurzovým výkyvům ve svůj prospěch. Některé z nich mohou být legitimní, jiné na hraně a další mohou mít kriminální charakter.
Proto není zapotřebí hovořit o žádných „konspiračních teoriích“. Manipulace probíhají naprosto otevřeně.

K posledním dramatickým pohybům zlata:

Dne 20. července 2015 se zlato v časném ranním asijském obchodování propadlo o 50 USD/unci během několika málo minut. Proč?
Někdo zadal hned v úvodu obchodování prodejní pokyny v objemu 2,3 miliardy USD. A stalo se tak v den, kdy Japonská burza měla svátek a tudíž objemy obchodů byly významně nižší než v jiné dny.
Analytik ANZ Bank v Singapuru Viktor Thianpiriya to komentuje slovy: „Během několika sekund ztratilo zlato více než 4%. Vypadá to, jako kdyby někdo využil nízkých objemů obchodů ke spekulativním prodejům.“ Objem těchto prodejů dosáhl několika násobku běžných denních průměrů.

Zásadní otázka tedy zní: „Z jakého důvodu se někdo vrhne na trh tak veliký objem zlata právě v den, kdy lze očekávat, že si tím pokazí cenu.“ Rozumný obchodník, který chce pro své prodávané zboží docílit na trhu výhodnou cenu by přece umístil takový pokyn šetrným postupným způsobem, aby cenu takto najednou nesrazil sám pro sebe. Navíc by jistě volil pro prodeje velkého množství den s vysokou aktivitou na trhu. Nikoliv den, kdy jeden významný trh je uzavřen.
Takto umístěný prodejní pokyn zcela jednoznačně sleduje jiný cíl, než dobře prodat své zlato na trhu.

Pokud navíc takový hráč využije znalosti významný cenových hranic v grafu, pak je jasné, že s relativně malým nasazením kapitálu způsobí veliký cenový skok dolů. Je to tím, že obchodníci mají ve svých elektronických systémech nastaveny určité cenové hodnoty, při nichž se má zlato automaticky prodat, aby se zamezilo neomezeným ztrátám (tzv. stop loss limity). Dosažením takových hodnot se spustí vlna automatizovaných výprodejů, které srazí cenu nepochopitelně nízko.
A pokud k takovému masívnímu propadu chybí jakýkoliv fundamentální důvod, jako v tomto případě, pak podezření, že někomu jde o to uměle srazit cenu zlata, nabývá na intenzitě.

Děje se tak v podmínkách, kdy se nám odehrává před očima bankrot jedné země EU. Že „záchranou“ má být již v pořadí třetí „balík potištěného papíru“ je jen další důkaz toho, že od politických elit nelze očekávat žádný ekonomický rozum. Nechceme se znovu vracet k této frašce kolem Řecka. Postačí, když si vypůjčíme citát rakouského ekonoma Eugena Böhma Bawerka: „Žádná politická moc nedokáže trvale zbavit platnosti ekonomické zákony.“
Ani tentokrát se nepodaří elitám EU znásilnit matematickou rovnici.

Patříme ke společnostem, které se snaží vysvětlovat našim klientům, že role fyzického zlata spočívá v jeho vlastnosti chránit svého majitele před černými scénáři, které jsou důsledkem neseriózní finanční politiky postavené na bezuzdném zadlužování a tisku peněz tak jak je dnes vidíme dnes. Tato politika bude mít v budoucnu zejména pro drobné střadatele fatální důsledky na kupní sílu svých úspor.
Jako s logickým důsledkem této politiky je rovněž nutné počítat se stupňující se finanční represí státu na občanovi ve formě nových daní přímých i skrytých, zavádění nových poplatků a zvyšování stávajících a hlavně startování inflace, kterou se chce stát zbavit svých dluhů na úkor občana a jeho úspor.

V těchto podmínkách je kus fyzického zlata nezbytnou součástí každého rozumně strukturovaného majetkového portfolia. Jedná se totiž o kus svobodného a anonymního majetku.

A cenového poklesu je dobré využít k posílení nebo nastartování pozice. Zbytkové riziko po čtyřech letech poklesů a ztrátě více než 43% už je přehledné.
 

 





Zpět na seznam