BANKOVNÍ EXPERTI „OBJEVUJÍ AMERIKU“: POLITIKA TISKU PENĚZ SELHÁVÁ!

Bezradnost z nulových úrokových sazeb a rizika měnového systému postaveného na dluzích vede dnes tytéž experty, aby doporučovali zlato jako zajímavou investici a kritizovali politiku tisku peněz jako příčinu vyvlastnění úspor široké veřejnosti. Škoda jen, že tyto názory, za které jsme jinak vděční, nezazněly z úst bankovních expertů již před mnoha lety, kdy experiment s tiskem peněz na úhradu dluhů centrálními bankami započal. Nebyli by sice ani zde žádnými proroky, neboť tuto politiku již 150 let ostře kritizují ekonomové rakouské liberální školy a stačilo si tedy vzít jen poučení z mnohasetleté finanční zkušenosti lidstva. Selhání politiky tisku peněz tedy bylo totiž zjevné od svého prvního dne. (viz článek z Patria.cz níže)

ZOUFALÉ CENTRÁLNÍ BANKY A NEŠŤASTNÍ INVESTOŘI

Ze dne: 15.07.2016 11:50:00 Ekonomie je na rozdíl od matematiky či fyziky neexaktní věda. Některé používané ekonomické teorie totiž v praxi fungují jen chvilku, nebo za určitých, omezujících předpokladů. Jiné pak nefungují vůbec. Seznam nefunkčních principů pravděpodobně rozšíří i negativní úrokové sazby a kvantitativní uvolňování centrálních bank. Tyto neortodoxní měnové politiky jsou dnes podrobovány zatěžkávací zkoušce, zda zvýší hospodářský růst a inflaci. Doposud se však zdá, že ekonomice pomáhají jen málo, nebo přinejlepším rozporuplně, protože nepodpořily ani hospodářský růst, ani inflaci a mohou způsobovat ekonomické a finanční distorze stejně jako neefektivní alokaci kapitálu v ekonomice. Zoufalé centrální banky se snaží oživit ekonomiky K negativním úrokovým sazbám a kvantitativnímu uvolňování přistoupily centrální banky ze zoufalství, aby oživily ekonomiky a zvýšily inflaci. Když ekonomikám nepomohlo snížení sazeb na nulu, následovalo snížení sazeb do záporných hodnot a kvantitativní uvolňování ve formě nákupů státních a korporátních dluhopisů. Tato opatření sice uvolnila finanční podmínky v ekonomice, ale rychlejší, a hlavně zdravější růst ekonomik a vyšší inflaci nenastartovala. Negativní úrokové sazby a kvantitativní uvolňování umožnily zejména předluženým státům EU nadále vydávat státní dluhopisy a deficitně financovat rozpočty s výrazně nižšími náklady. ECB totiž nakupuje státní dluhopisy zemí eurozóny a vytváří umělou poptávku po státních dluhopisech, která snižuje úroky vyplácené investorům. Německý stát vydává dluhopisy s nulovými náklady, ba dokonce se ziskem. Investoři naopak platí za to, že mohou vlastnit bonitní německé státní dluhopisy. Neortodoxní měnové politiky oddálily potřebné změny ve fiskální politice, snížily tlak na politické reprezentace provádět potřebné reformy a do ekonomického systému vnesly nejistoty, které se v reálné ekonomice projeví až v následujících letech. Jaké kroky centrálních bank a vlád mohou následovat, pokud současná léčba nezabere? Co dělat až před námi bude další recese? Ekonomové a centrální banky jsou již zaneprázdněni vymýšlením nových postupů pro situaci, až se vliv negativních úrokových sazeb zcela vyčerpá. Může nás čekat zdaňování hotovosti, zrušení papírových peněz nebo tzv. shazování peněz z vrtulníku přímo lidem. Alternativně pak půjčování peněz jednotlivým státům přímo od centrálních bank a obcházení finančních trhů a komerčních bank. Nešťastní dluhopisoví investoři nemají kam investovat V České republice je většina investorů konzervativních. Konzervativní investoři přirozeně směřovali své úspory zejména do státních dluhopisů a alternativně do bonitních korporátních a bankovních dluhopisů se splatnostmi do tří let. Vzhledem k nastavené politice centrálních bank se ale očekávaná výnosnost takovéto konzervativní strategie blíží nule, nebo dokonce do záporu. Aby došlo k naplnění investičních cílů, které si konzervativní investoři stanovili, musí v prostředí nižší výkonnosti konzervativní strategie spořit více, nebo prodloužit svůj investiční horizont. Jenom tak naspoří cílovou částku v souladu se svým investičním plánem. Pro konzervativní investory je to zcela jistě nepříjemná zpráva. Alternativou, jak dosáhnout cílové částky, je změna investičního profilu, a to směrem k vyšší rizikovosti. Prvním krokem může stále být nákup státních, korporátních a bankovních dluhopisů, ale již emitentů s nižší bonitou, kde existuje vyšší pravděpodobnost kolísání hodnoty investice. Druhým krokem pak může být přechod k vyvážené investiční strategii, kde jsou zastoupeny dluhopisy a akcie, třetím krokem pak dynamická investiční strategie s převahou akciových instrumentů. Otázkou však je, jestli je rozumné, aby původně konzervativní investor měnil profil směrem k dynamičtějším strategiím. S podobným problémem se budou potýkat i institucionální investoři, jako jsou pojišťovny, penzijní fondy a stavební spořitelny – tedy převážně dluhopisoví investoři s dlouhodobým investičním horizontem. V neposlední řadě pak prostředí nízkých, či negativních úrokových sazeb dostává pod tlak ziskovost samotného bankovní sektoru. Kde se může objevit cenový růst? Dlouhodobé používání negativních úrokových sazeb a kvantitativní uvolňování svým přesahem do celé ekonomiky vytváří podhoubí pro nestabilitu finančního systému. Monetární experiment některých centrálních bank tak paradoxně poškozuje právě tuto finanční stabilitu, jež je vnímána jako nutný základ dlouhodobého růstu ekonomik. V prostředí aktivistických centrálních bank budou pravděpodobně nejvíce profitovat rizikovější investoři. Cenový růst můžeme čekat v případě akcií, realit, méně bonitních dluhopisů a alternativních investic. Zajímavé mohou být i drahé kovy jako zlato a stříbro. Naopak státní dluhopisy budou investorům přinášet nízký, nebo dokonce i záporný výnos. Pokud budou centrální banky intervenovat na trzích příliš dlouho, naroste význam uchovatelů hodnot, jako jsou drahé kovy, diamanty, alternativní investice, nemovitosti a měny, nad kterými nemají centrální banky žádnou moc. Pomyslný míč však musí být odehrán z části hřiště centrálních bank a jejích neortodoxních politik na stranu politické reprezentace, fiskální politiky a nutných reforem, bez nichž nebude možné dosáhnout dlouhodobého a udržitelného růstu. Radim Kotrouš Pozice: portfolio manažer Radim Kotrouš pracuje více než 15 let jako portfolio manažer pro ČSOB Asset Management, jednu z největších asset management společností ve střední a východní Evropě. Je zodpovědný za portfolio management pojišťovny a penzijních fondů. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a je držitelem titulu CFA (certifikovaný finanční analytik). Autor: ČSOB Asset Management





Zpět na seznam